Dva výlety kolem Dyje
-kdy-09/2016
-kde-Hnanice (Jihomoravský Kraj)
-jak se tam dostat-autobusem, vlakem ze Znojma, Autem
-čas-7+5 h (16 km + 12 km)
Tentokrát nás příležitost opět zastihla připravené. Na Moravu kdykoliv a rádi, jen teda jízda po D1 začíná být poslední dobou hodně nanic. Vtipy o tom, že jezdíme po nejdelším paneláku na světě, který ale spadnul, se mění na znuděné pohledy z okýnka v koloně. A nejvíc k vzteku je, když tam tak člověk stojí, případně, pokud má štěstí, tak jede 30km/h a kouká na tu rozestavěnou polovinu silnice vedle, kde není v pět odpoledne ani živáčka. Korunu tomu nasadí nekonečné semafory za Jihlavou. Ale co, nebudeme si kazit den. Cílem byla naše stará známá obec Hnanice, kam rodiče jezdí rádi za vínem. Večer jsme zalezli do sklípku a ráno, kupodivu svěží a plní energie už seděli v autobuse do Znojma.
Ze Znojma jsme se vydali po žluté značce zpět do Hnanic. Slunce začínalo pálit už dopoledne, po řece jezdili vodáci a nikdo by ani neřekl, že už je vlastně září. Pravda ale je, že listí už nám pod nohama trochu šustilo, i když stromy ještě byly většinou pěkně zelené, jen sem tam nějaký ten žlutý lístek. Když jsme se propletli městem, šikovnou zkratkou po schodech dolů až k nejbližší lávce pro pěší, naskytly se nám výhledy na panorama města. Ty postupně zakryl čím dál tím hustší les a pak už cesta vedla po okraji Dyje, která je v těchto místech díky přehradě ve Znojmě téměř nehybná.
Cesta pěkně ubíhala, až do chvíle, než se začala stáčet dál od vody. Chtěli jsme si vymyslet nějakou vlastní zkratku, protože jsme věděli, že děláme jen jakýsi oblouk a k vodě se zase vrátíme. Do lesa tu vedla vyježděná lesácká cesta, tak jsme to riskli. Jenže jsme netušili, že cesta se opravdu po chvíli sice znovu vrací k vodě, ale o nějakých 300 metrů výš, tak nás na konci zkratky čekal pěkný krpálek. Když jsme se celí ufunění vyškrábali na cestu, jako první jsme narazili na několik vyhlídek. A na nich samí navonění turisti. Vždycky nechápu jak je možné, že se škrábeme horem dolem, zpocení, udýchaní, od bahna a vždycky potkáme lidi ideálně ve světlém čistém oblečení, kteří strašně voní a tváří se, že jdou jen na nedělní vycházku po obědě. Vyhlídky byly moc pěkné, kaňon Dyje nalevo napravo a přímo naproti známá vyhlídka Králův stolec. K sváče jsme měli chleba se salámem a k překvapení ostatních turistů, také granátové jablko.
Není to lehké přiznat, ale kopec nahoru si vybral svojí daň. Dál už se nám nešlo tak lehce a zvesela, dokonce po sestupu zpět k řece přišel čas na vymáchání nohou v ledové vodě. A že byla opravdu ledová! Poslední úsek vedl už pěkně po rovince kolem několika jezů a starého mlýna. A na konci výletu už jen výstup na vinici Šobes. Je to jedna z nejstarších vinic u nás, údajně má ideální podmínky na pěstování vína a stojí zde malý stánek, kde můžete degustovat vína ze Znovína.
Druhý den jsme popojeli do obce Čížov. Původně jsme chtěli jet z rakouské strany, ale nebyli jsme na to správně vybaveni. Konkrétně nám v autě chyběla vesta pro každého cestujícího a na to prý jsou policisté v pohraničí přísní. Chtěli jsme navštívit Rakouské městečko a hrad Hardegg, nakonec jsme z Čížova došli jen na vyhlídku na něj a myslím, že nám zcela stačila.
Pak jsme se kus vrátili a po červené se vydali do Vranova nad Dyjí. Tady už nebylo tolik vyhlídek na řeku a šlo se spíše lesem, a když už nějaké výhledy byly, tak byly zarostlé stromy. Hlavní zajímavostí byly Ledové sluje a skály okolo nich. I když samotné ledové sluje jsou schované mimo cestu, i tak si člověk aspoň trochu zaskáče po kamenech po cestě.
V posledním úseku se sestoupí dolů k řece a pak už pohodovou cestou po zelené až do Vranova nad Dyjí. Cestou jsme viděli největší ještěrku našeho života a jako by se chtěla předvádět, tak neutekla a jen na nás z bezpečné vzdálenosti koukala.
Vranov nad Dyjí je proslavený hlavně pěkným zámkem a přehradou. Zatímco na zámek si musíte vyšlápnout vysoký kopec, na přehradu je to z města zase nečekaně daleko. Dokonce tu jezdí malý červený elektrovláček, co vás mezi jednotlivými památkami rozveze. Na nás tu čekali rodiče s autem, kteří se rozhodli jít kratší trasu, takže jsme to také měli all inclusive. I se "škopkem" piva :)
