Vysoký vrch a Vůznice
-kdy-04/2020
-kde-Chyňava (Středočeský kraj)
-jak se tam dostat-autem do některé z vesnic, vlakem do Nižboru, autobusem do Horního Bezděkova
-čas-8 hod (24 km)
Koronavirová krize nepřeje výletům, nicméně je potřeba se alespoň trochu projít a nabrat síly, proto se vydáváme do nejbližšího okolí. Pražské parky jsou přeplněné, tak vyrážíme na vycházku do okolí a z vycházky se stává celodenní výlet přírodou. Cestou k rozhledně Vysoký vrch na Křivoklástku se stavujeme na skalním hřebínku Brdce, výhled tu nijak zvláštní není, ale po týdnech doma je i procházka po mechových balvanech jako balzám na duši.
Rozhledna byla rozhodně oblíbený cíl pěších i cyklistů, přesto jsme tu po chvíli zůstali sami a mohli tak vyzkoušet i lesní houpačku. Výhledy byly krásné, sluníčko hřálo, čela se nám spalovala a nakonec jsme šli jen v tričku.
Z vysokého vrchu pokračujeme pěšky po lesních cestičkách do NPR Vůznice. Cesta nás vedla několika typy lesa, v každé části kvetlo a vonělo něco jiného. Jednou ze zajímavostí byla tůň, v mapě neznačená a plná pijavic.
Cedule u vstupu do NPR Vůznice říká, že se sem nesmí na kole a chodit mimo cestu, ale jinak je cesta procházejícím otevřená. Však sem taky jen tak někdo nedojde, protože je to poměrně daleko od silnice i nejbližší vesnice. Kromě dalších všemožných typů květin, jsme tu viděli stopy po bobrovi. A to tak významné, že jsme měli sto chutí počkat do večera, jestli nevyleze z nory. Samozřejmě jsme nečekali, museli jsme zpátky, takže jediné, co jsme viděli byly pářící se žabičky.
Poslední dobou jsme už několikrát potkali sběrače a trochu nás udivovalo, že to to škubou do košíků rozhodně Medvědí Česnek není. Rostlinka je sice cítit po česneku, ale vypadá zcela jinak. Až po tomhle výletě jsem zapátrala na internetu a rostlinka níže by měla být Česnek Podivný. Na rozdíl od Česneku Medvědího se jedná o invazivní rostlinu a roste jí tolik, že jí trhání neublíží. Navíc by měla mít stejné blahodárné účinky na zdraví. Takže je to vlastně v pořádku.
