top of page

Jestřebí

-kdy-11/2022

-kde-Jestřebí, Dubá (Liberecký kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Jestřebí, Dubé

-čas-6 hod (16 km)





Další podzimní výlet byl už ve znamení přicházející zimy. Ještě před týdnem jsem se brodila barevným listím a teď už mi pod nohami křupal tvrdě zmrzlý sníh. Nedávno jsem si koupila dvoje nové boty. Na minulém výletě jsem ozkoušela jedny a teď byl ideální čas na ty druhé, protože jsou větší, akorát tak na teplé ponožky.


Ráno jsem se autobusem vypravila z Prahy do Jestřebí. Sotva jsem vystoupila z autobusu, okamžitě jsem litovala všeho, protože byl takový mráz, že mě štípal do obličeje i do rukou přes tenké rukavice. Na zahřátí jsem si vyběhla nahoru na zříceninu hradu Jestřebí. Cedule sice před výstupem sice hlásala, že hrad má otevřeno jen do konce Října, když jsem ale vystoupila na kopec, branka byla přesto odemčená a já tak mohla po schodech vnitřkem vytesané skály vystoupat nahoru na vyhlídku.





Z Jestřebí jsem pokračovala po červené turistické značce směrem na jih k Holému vrchu a udělala si odbočku k Braniborské jeskyni. Už byla obsazená. Nějaké rodinka si tu pekla buřty, takže jsem se nezdržovala a pokračovala zpátky odkud jsem přišla a dál na jih Černou roklí. Bylo sice mrazivé počasí, ale na sluníčku bylo krásně a tak jsem občas cestou do kopce shazovala čepici a rukavice, abych si je zase cestou z kopce navlékla zpátky.





Pokračovala jsem po žluté značce na kopec Šedina. Udělala jsem si nejprve odbočku na východní vyhlídku, kde byl hlavní dominantou Ještěd, a také se tu naobědvala. Pak jsem přelezla přes vrchol naopak na západní vyhlídku, kde bylo v dálce vidět České Středohoří a v blízku nedaleký Berkovský vrch. Další cíl.





Cestou na Berkovský vrch už mi pomalu docházely síly. Navíc samotný vrchol, kde stojí zřícenina Starý Berštejn, byl dostupný pouze po skále a po řetězech kde mi to příšerně klouzalo. Tedy klouzalo by to každému, ale nevýhoda pohorek je, že v zimě ztuhnou a kloužou, takže jsem to měla o to horší. Zapadající slunce vrhalo krásné světlo, takže to nakonec za tu námahu stálo, ale dolů z hradu jsem raději lezla po čtyřech. Jak už jsem zmínila, slunce už zapadalo, takže nebylo o čem dál přemýšlet a vydala jsem se na autobus. Mohla jsem na něj počkat už v obci Vrchovany, hned pod Berkovským vrchem, ale já to za posledního světla vzala nakonec až do Dubé.




Štítky:

Comments


bottom of page