top of page

Nejvyšší stavba v ČR

-kdy-01/2023

-kde-Kostelec nad Černými lesy, Český Brod (Středočeský kraj)

-jak se tam dostat-autobusem do Kostelce, vlakem do Českého Brodu

-čas-5 hod (18 km)







Plánovala jsem nějaký výlet, který mě úplně nezničí, protože pořád tak nějak posmrkávám a do oka mi padla cesta mezi Kostelcem nad Černými lesy a Českým Brodem. Ráno jsem se pořádně dospala, udělala si horký čaj, zabalila si další horký čaj s sebou do termosky a vyrazila na cestu. V autobuse z Černého Mostu už mě čaj pořádně tlačil a sotva jsem si stihla prohlédnout zámecký park v Kostelci a spěchala jsem někam do lesa. Bohužel se ukázalo, že jsem si ke svému výletu vybrala špatnou dobu, protože všude byly cedule, že probíhá lov prasat a prosí všechny o omezení vstupu do lesa. Začala jsem filozofovat nad tím, co je to omezení vstupu do lesa a jestli by to přece jen nešlo projít, když se budu držet turistické značky a půjdu jen po cestě. Brzy se ukázalo že ani tak to nepůjde, myslivci v oranžových vestách se schovávali v křoví i přímo u cesty. Nemělo smysl riskovat. Hledala jsem nějakou trasu, kudy bych to obešla, ale na varovné cedule a později i cesty zadělané páskou jsem narážela všude až jsem to vzdala.





Nedaleko byla autobusová zastávka a když bych si pospíšila, stihla bych autobus do Českého Brodu. To byla taková hozená rukavice. Autobus jel navíc přímo přes obec Přistoupim, kde jsem se tak jako tak doufala cestou zastavit, když mi na to zbudou síly, ale pěšky bych bývala musela pořádný kus po silnici. Nad obcí Přistoupim (případně Liblice) se tyčí nejvyšší stavba v České republice. Dva dnes už vyřazené vysílače vysoké 355 m. V mapách označené jako „Vysílač Liblice B, jižní a severní věž“. Jsou vidět například z vlaku už velké dálky a slouží jako orientační bod. V médii však nedávno proběhla informace, že se uvažuje o jejich stržení. Stavba to byla rozhodně zajímavá, nejen samotné stožáry, ale především dráty a kabely, k nim rozvedené.





Od stožárů jsem sešla dolů do Českého Brodu, prošla se po městě a hledala nějaké místo v parku, kde bych poseděla a dojedla svačinu. Protože se mi z neustálého pití čaje zase chtělo na záchod, nakonec jsem přepochodovala celým městem až k rybníku Podviňák, kde jsem na hrázi posvačila při západu slunce a pak se zase přes celé město vydala zpátky na vlakové nádraží a vlakem domů.




Štítky:

Comments


bottom of page